I když se to zdá nám samým neuvěřitelné, areál barokní fary v Holostřevech v předposlední červnový víkend ožije hudbou a divadlem už podevatenácté. Holostok 2019 se koná od 21. do 23. června a máte se rozhodně na co těšit.
Tak jako každý rok, i letos pro vás tým organizátorů připravil jedinečný program, který odstartuje pátečními koncerty a skončí nedělní dopolední bohoslužbou plus. Přijedou interpreti ze všech různých koutů Česka a přivezou barvitý mix žánrů. V sobotu se navíc můžete těšit na divadelní představení, scénické čtení i novinku v programu: slam poetry.
Jak to ale všechno před mnoha lety začalo?„Vypustili jsme z názvu „c“, aby nepřipomínal božkovskou likérku, trochu krkolomně začali říkat, že jde o HOLOStřevský SouTOK, pozvali rockery a další takový a náš festival začal žít. Bylo těsně před koncem tisíciletí, holostřevská fara byla ještě celá rozbitá a těšila se na pomoc.“
A takhle vznikla tradice, která trvá až dodnes. Vzpomínáte si ještě na první ročníky?Přikládáme pár fotek pro oživení paměti.
Kapela Holy Crab míří na holostočí pódium (rozuměj návěs). Na tuhle svěží sestavu, která se začala v Plzni formovat v loňském roce a která se pohybuje na pomezí progresivního rocku a psychedelie, se můžete těšit na Holostoku 2019 v sobotu 22. června.
Foto: Holy Crab
Kapela se v lednu 2019 na pódiích nejrůznějších klubů a barů představila jako pětice hudebníků. Z původních členů, kteří formaci tvořili od samých počátků v roce 2018, jsou to kytarista Jan Doksanský a Jan Bukovjan, který hraje dechy.
Základem je sehraná rytmická sekce bicí, na které hraje Matěj Šolc, a baskytary Marka Soboty. Vše pak doplňují klávesy Viktora Eberleho, který tak dodává uskupení jazzový nádech.
Hudba pohybující se na pomezí progresivního rocku a psychedelie je doprovázena vizuální produkcí šitou na míru. V únoru se uskutečnilo nahrávání singlu, který si můžete poslechnout níže.
Úderná poezie, tak nějak by se dal volně přeložit anglický výraz slam poetry. Tato specifická umělecká disciplína dostává svému jménu a v poslední době proráží na stále více pódií po celém Česku – zejména do srdcí a hlav diváků, kteří se pod nimi shromažďují také v rostoucích číslech. Holostok nezůstane pozadu a letos prvně ve své historii zařadí toto slovní žonglérství na svůj program.
Ivan Krejza (Slam poetry CZ)
Přes rostoucí počty performerů i diváků slamu (jak se slam poetry zkráceně říká), neexistuje mezi nimi obecně uznávané definice toho, co slam vlastně je. Nezbývá, než se tedy podívat na to, odkud se slam vzal, jak probíhá a zkusit si vlastní obrázek namalovat sami.
Slam se poprvé objevil v Chicagu v 80. letech minulého století. Slamová poezie tehdy nabízela alternativu ke klasickému autorskému čtení a tento atribut si podržela dodnes. Zatímco v autorském čtení je interakce publika s umělcem v zásadě minimální a v zásadě nežádoucí, ve slam poetry se divák stává přímým účastníkem a jakýmsi spoluautorem celého vznikajícího díla. To se projevuje nejen reakcemi během jednotlivých výstupů, kde může obecenstvo dělat cokoliv od souhlasného tleskání a smíchu po naštvané bučení a odpalování smrtících projektilů země-země, ale zejména bodovým hodnocením všech vystupujících. Náhodně vybraná porota totiž na konci každého výstupu polechtá či podřízne ego slamera, když mu přidělí body na škále 1-10. Slam poetry je tedy vždy bojem do posledního dechu a posledního slova.
Stejně jako válka má svoje Ženevské konvence, má i slam poetry několik pravidel, která by měli slameři dodržovat. 1. časový limit – toto pravidlo je ale vyžadováno jen zřídka zejména na mistrovství ČR (limit 3 minuty) a dalších větších akcích. 2. zákaz rekvizit a kostýmů – pokud slamer přijde oblečený divně, pravděpodobně tak chodí pořád. 3. pravidlo autorství – text, který vystupující prezentuje by měl být pouze jeho, ať už je připravený či improvizovaný.
V limitech těchto pravidel se mohou vystupující o přízeň poroty ucházet jakkoliv. Někteří jsou spíše humorní, jiní zase poetičtí nebo mluví ke společenským tématům, často se jednotlivé roviny prolínají. Slam se také může a nemusí rýmovat, vyskytují se i slamy například ve formě dopisu či reklamního spotu. Konečný verdikt je vždy na straně diváka.
V našich krajích se slam začal objevovat až na začátku třetího tisíciletí našeho letopočtu a zpočátku byl spíše okrajovou záležitostí. Postupně ale nabíral na popularitě a zejména v posledních letech roste komunita návštěvníků i vystupujících.
Je tedy dost možné, že se i ve vašem okolí vyskytuje někdo, kdo na slamy rád chodí nebo dokonce vystupuje. Po letošním Holostoku budete konečně chápat, z čeho je tak nadšený/á a pevně věříme, že budete také.
Uskupení Slunovratovy paprsky o sobě říká, že v průběhu své existence prošlo čtyřmi významnými kvazistacionárními stavy – paleocerebellární guanosindifosfát, syndrom kontinuální reminiscence či prostor diskrétní anticipace. Na ten současný – Slunovratovy paprsky aneb kongruence indukovaná homomorfismem, se můžete těšit v sobotu 22. června 2019 na Holostoku.
Slunovratovy paprsky/Bandzone.cz
Někteří z vás si možná Slunovratovy paprsky pamatují už z minulosti, na Holostoku totiž nebudou hrát poprvé. Jak ale muzikanti na Bandzone píší, nastal nový stav a s ním přišla i nová tvorba. V loňském roce Slunovratovy paprsky vydaly nové album SLOVO, jež si můžete poslechnout níže a navnadit se tak na tón holostočí sobotní noci.
Původně jsme chtěli kapelu představit vlastními slovy, biografii ale mají napsanou tak hezky, že jsme se namísto dalšího psaní rozhodli jen podělit o to, co už dávno stojí na jejich Bandzone profilu, kde najdete novinky i další podrobnosti o kapele.
Biografie
“Jedno dne na sklonku minulého tisíciletí se schází u menhiru Zennir tři hoši. Po náhlém, nečekaném kolektivním osvícení provádí následující operace; odmocněním součtu třetích mocnin jejich věků sečtených s jejich výškami v metrech a odečtením dat zimního a letního slunovratu dostávají po speciálním normování jisté zeměpisné souřadnice. Neváhajíce ani chvilku, vydávají se ihned na toto místo.
Zde, v odlehlých horách, nalézají kmen Gekemu, jejž tvoří výhradně černoši s asijskými rysy. Šaman kmene jim svěřuje hluboké tajemství vesmíru a několik svitků posvátných textů s tím, že je potřeba poselství vymírajícího kmene zachovat a šířit po celém světě.
Protože hoši nenalézají vhodnějšího způsobu, jak učinit starému šamanovi po vůli, rozhodují se pro založení hudební skupiny. Po mnohaletém vyčerpávajícím studiu jazyka gekemu kmene Gekemu a jejich náboženství nazývaného gekemu skládají první skladbu s názvem Gekemu. Tato píseň vstupuje do západních hitparád a vede po nevídaně dlouhou dobu první místa prestižních žebříčků populární hudby, v důsledku čehož se ke kultu kmene Gekemu hlásí stále víc a víc následovníků.
Po tvrdé odvetné akci ze strany katolických radikálů, jejichž píseň Ave Maria byla skupinou sesazena z prvního na druhé místo, jsou písně z rádií staženy a papež Benedikt XVI. vyhlašuje svatou válku proti této „novodobé herezi“. Přívrženci nového náboženství gekemu, hlasajícího mír mezi národy a porozumění mezi veškerenstvem tohoto vesmíru, jsou perzekvováni a nuceni uchýlit se do anonymity a k životu v diasporách.
Na počátku třetího tisíciletí ve vlně nastupujícího všeobecného liberalismu dochází díky misijní činnosti skalních přívrženců k postupnému opětovnému rozšiřování kultu gekemu. Média, pod vlivem různých náboženských lobbistů, šíří jednohlasně propagandu, jejímž předmětem je nedůležitost a bezvýznamnost tohoto hnutí, leč vzdor tomu kult gekemu začíná všem světovým náboženstvím nejen konkurovat, ale mnohá z nich co do četnosti vyznavačů i předčí.
Tak to bylo, tak to je. Tato fakta, nezměněná a pravdivá, nechť jsou šířena každým dobrým člověkem na této zemi.”
Čtyři muzikanti, dvě národnosti, jedno hudební uskupení, ve kterém se mísí nejrůznější hudební vlivy. I tak by se dala popsat další kapela, která vystoupí na Holostoku 2019 – Les Gars d’en Bas.
Les Gars d’en Bas
Na tuhle směs šansonu, swingu, jazzu, bluesu a mnoho dalšího se můžete těšit v pátek večer, 21. června. Jak o sobě sami říkají, velký vliv na jejich tvorbu má zejména cestování.
Už hráli na stovkách pódií a mnoha ulicích – od Švédska a Itálie, přes Bretaň až po Turecko. V karavanu společně procestovali tisíce kilometrů, během nichž sbírali hudební inspiraci.
“A tak tohle časem prověřené manželství kontrabasu, kytar, akordeonu, klarinetu a saxofonu pokračuje na své slavné cestě skrze historii a světové ulice, hospody, kavárny a taneční parkety,” stojí na webu kapely, která v červnu docestuje až do Holostřev.
Od Holostoku 2019 nás dělí stále několik měsíců, je ale na čase, abychom se s vámi podělili o konkrétní jména interpretů, na které se můžete do červnových Holostřev těšit. A začneme hned jménem, které nám dělá opravdu obrovskou radost.
„Stala se ikonou odvážného, novátorského popu, která však neztrácí většinové publikum, jež si za léta svého působení vybudovala. V samostatných sólových vystoupeních experimentuje s loop machine, stylovou otevřeností, hráčskou erudicí a rozšířenými nezaměnitelnými vokálními technikami,” píše se na jejích webových stránkách.
Foto: Archiv Applause Booking
Na letošní ročník festivalu Holostok přijala pozvání skvělá Lenka Dusilová, která dorazí se svým sólovým vystoupením.
Lenka Dusilová je šestinásobná držitelka hudbních ocenění Anděl. Na české hudební scéně se pohybuje od svých 16 let. Na přelomu milénia patřila k hvězdám českého poprockového mainstreamu, ze středního proudu se ale později rozhodla odejít k osobnějšímu stylu, v němž může přijímat impulzy z různorodých stylů a mimohudebních zážitků.
V poslední době na sebe upozornila zejména úspěšným turné s Ivou Bittovou a Monikou Načevou nazvané SPOLU. Pro léto 2019 připravuje projekt na podporu ohrožených památek s názvem MONUMENT/UM.
Od Holostoku 2018 uběhlo více než osm měsíců a nový ročník se už rýsuje. Ještě před tím, než se s vámi podělíme o důležité novinky a jména interpretů, vraťme se společně k tomu loňskému červnovému víkendu v Holostřevech – alespoň skrze snímky našeho šikovného a spřízněného fotografa Michaela Kohúta.
Tato prezentace vyžaduje JavaScript.
Letošní Holostok se koná 21. až 23. června 2019, tak si pište do diářů.
Během víkendu v Holostřevech proběhla brigáda, během níž tým organizátorů a několika dalších spřízněných duší připravil areál barokní fary na váš příjezd. Sekala se tráva, stavěli se schody k pódiu i první stany, přesouvali se ovce, srovnával se terén před školou, opravovalo se světlo v kostele, vytvářel se nový rozcestník a pronásledovala se malá kachňata po celé zahradě.
Stihlo se toho spoustu a teď už opravdu čekáme jen a jen na vás!
Tři dny do začátku. Těšíme se.
Holostok 